Studentské projekty

PRAHA, SKALKA

Sídliště Skalka se nachází na okraji pražské čtvrti Strašnice. Vzniklo na počátku 70. let, na mírném svahu, pro který starší regulační plány počítaly se zástavbou podobnou té, která sídliště obklopuje. V těžišti lokality se nachází stanice metra A, na kterou na povrchu navazuje terminál autobusů MHD, jehož význam se ovšem zásadně zmenšil v důsledku otevření stanice metra Depo Hostivař.

Hlavní silniční komunikací je ulice Na Padesátém, která sice není nějak neúnosně frekventovaná, ale přesto celé území dělí na dvě poloviny, které víceméně fungují samostatně. Zcela zásadní je pro charakter Skalky vedení vysokého napětí, jehož ochranné pásmo uprostřed lokality vytváří volný pruh země, ve kterém se střídají travnaté plochy využívané obyvateli k trávení volného času, ale také neudržované části pomalu zarůstající keři.

V dohledné době počítá územní plán s odstraněním vedení, díky čemuž by se v dosahu stanice metra otevřela možnost pro novou výstavbu.

Celková rozloha: 41 ha
Počet obyvatel: 4200 ob.

Na celém světě je k dispozici mnoho léků na zlepšení a prodloužení erekce. Vývoj jde dál a kromě Viagry přibylo v naší lékárně https://expresni-lekarna.com několik dalších přípravků na podporu erekce, které se snaží být lepší než jejich předchůdci. Cialis je právě takovým lékem. Tento lék je na trhu od svého schválení v roce 2003.

 
PRAHA, ČERNÝ MOST

Sídliště na Černém Mostě vznikalo na zelené louce postupně od roku 1985 a jeho hlavním architektem byl Miroslav Vajzr. Z projektu sídliště z r. 1981 se postavily především obytné domy, školy a školky. Na plánované budovy další občanské vybavenosti – kino, kulturní dům – nedošlo. Sídliště v sobě neslo myšlenky komplexní bytové výstavby – bydlení v zeleni, dostatek volného prostoru okolo domů, oddělení pěší a automobilové dopravy.

Z toho plyne mnoho problémů, se kterými se dnes potýkáme. Mezi nejpalčivější patří problém s nedostatkem parkovacích ploch, který trápí mnohá sídliště. Dále je to množství veřejné zeleně, jejíž údržba je finančně náročná. I monofunkčnost prostředí je nedostatkem, který se ale na mnohých sídlištích řeší „sám“ - obyvatelé sami otevírají večerky, obchody, hospody.

Po roce 2000 vzniklo několik dostaveb sídliště – a to v části u stanice metra, na jihu pod ulicí Ocelkova a několik solitérních domů. Fungování obchodů a restaurací v této části a na celém sídlišti je ohroženo existencí obřího nákupního centra v těsném sousedství. Centrum řeší problémy chybějící vybavenosti na sídlišti, zároveň ale zabraňuje jejímu rozvoji v ulicích okolního města.

Celková rozloha: 74 ha
Počet obyvatel: 12 500 ob.

 
PRAHA, MODŘANY

Sídliště Modřany leží v periferní poloze na JV Prahy. Vznikalo ve vrcholné době výstavby pražských sídlišť v druhé polovině sedmdesátých let a navazuje na předválečnou zástavbu Modřan složenou převážně z nízkopodlažních rodinných domů. Sídliště se budovalo na zelené louce v místě, kde vedla stará cesta spojující Modřany s Libuší. Lokalita je z jižní a severní strany ohraničena zalesněnými roklemi. Vymezují ji také dvě ulice - Československého Exilu a Generála Šišky.

Ty svým současným charakterem odpovídají spíše dálničnímu přivaděči, než městské třídě. Podél těchto ulic jsou velké nezastavěné plochy, které dnes slouží jako kapacitní parkoviště. V současné době dochází k výstavbě několika bytových domů podél ulice Československého Exilu. Místa, kde lze očekávat další rozvoj jsou nezastavěné plochy parkovišť a areál budov bývalé výtopny na druhé straně křižovatky zmíněných ulic.

Jako hlavní veřejný prostor zde slouží Sofijské náměstí, které ale svou současnou podobou svojí funkci neodpovídá. Do tohoto místa je také situován záměr konečné stanice odbočky linky metra D, a proto je možno o tomto prostoru uvažovat i jako o budoucím centru městské části Prahy 12. To v současnosti prakticky neexistuje.

Celková rozloha: 35 ha
Počet obyvatel: 4 480 ob.

 
KARLOVY VARY

Sídliště Růžový vrch je menší sídliště stojící na kopci nad soutokem Ohře a Teplé, v těsné blízkosti hlavního vlakového nádraží. Blízkost k centru Karlových Varů je potlačena bariérami železnice, rychlostní komunikace, svahu i řeky Ohře. Bylo postaveno v 60. letech podle plánů arch. Vystyda a nahradilo předválečnou blokovou zástavbu, která byla za 2. světové války vybombardována spojeneckou armádou. Fragmenty původní zástavby jsou dosud patrné.

Sídliště je zapuštěnou komunikací rozděleno na dvě části. Zástavba západní části respektuje původní bloky, východní část vznikla podle funkcionalistických plánů s ideálem zeleného města. Obě části jsou spolu propojeny můstkem navazujícím na malé obchodní centrum. Každá část má dále své centrum v podobě malého plácku s občanskou vybaveností (hospoda, večerka). K těmto dvěma bodům graduje výška zástavby.

Při výstavbě bylo sídliště vybaveno kvalitní občanskou vybaveností, čímž byla svébytnost Růžového vrchu potvrzena a zmenšena jeho závislost na okolním městě, dnes je však velká část vybavenosti ve špatném stavu, případně prošla necitlivou rekonstrukcí, která popřela kvality původního návrhu (např. restaurace Racek).

Díky svojí historii má Růžový vrch mnoho charakteristických míst, názvů a příběhů (Tajňák, U Zdi, Hájek), které posilují vztah obyvatel k sídlišti a dodávají mu tak ducha malého města.

Celková rozloha: 21 ha
Počet obyvatel: 2 800 ob.

 
VSETÍN

V 70. letech bylo rozhodnuto o výstavbě nového sídliště pro zaměstnance zbrojovky Vsetín. Pro&nbspjeho umístění byl vybrán jihozápadní svah v lokalitě Sychrov, který se nachází v těsné blízkosti Horního Města, historického správního centra. Namísto původně navržené čtyřpodlažní bytové zástavby a rodinných domů byly nakonec mezi lety 1978 a 1983 postaveny pouze čtyř a osmipodlažní bytové domy panelové soustavy T06B, které se necitlivě zapsaly do panoramatu města. Výstavbu sídliště doprovázely i asanace v centru města a realizace silničního okruhu, v důsledku čehož došlo k demolici řady historických domů včetně celé východní fronty domů na Horním náměstí. Stavební zásahy v rámci Horního Města vedly k jeho postupnému umrtvení.

Z původně plánovaných 4500 obyvatel jich dnes na sídlišti bydlí 3111. Budovy občanské a veřejné vybavenosti navržené pro sídliště jsou dnes z větší části nevyužité.

Samotné sídliště se potýká s řadou dalších problémů. Nejcitelnějším je terénní konfigurace, která omezuje dopravní síť pouze na jednu slepou ulici. Doprava, sídliště a jeho vztah k historické zástavbě jsou tedy základními body k řešení. Potenciál Vsetína spočívá zejména v úpravách stávajících budov. Pozitivním atributem je blízkost sídliště k centru města současně s přímou návazností na krajinu.

Celková rozloha: 39 ha
Počet obyvatel: 3 790 ob.

 
MLADÁ BOLESLAV

Sídliště Rozvoj se nachází východně od historického centra Mladé Boleslavi, na samém okraji města. Bloková zástavba města se od počátku 19. století radiálně rozrůstala severovýchodním směrem. Konec této struktury je pozorovatelný na pozůstatcích (solitérních domech) uvnitř západní části sídliště.

Část uskupená do tvaru písmene „L“, která sousedí s blokovou strukturou města, byla postavena na zelené louce na počátku 60. let 20. století podle návrhu architekta Osvalda Doberta. Vyznačuje se jasnou strukturou řádkové zástavby tvořené šesti až jedenáctipodlažními panelovými domy. Východní část sídliště s 8-mi a 12-ti podlažními domy a další školou byla postavena během 70. a 80. let, ale již bez jasného konceptu a řádu. Později byla dostavěna halovou zástavbou obchodních domů, která nepředstavuje důstojný vstup do města.

Ze severu je sídliště ohraničeno drobnou průmyslovou zónou a nově vybudovanou tangentou, na kterou navazuje areál automobilky Škoda. Z jihu je sídliště uzavřeno společenskou třídou Jičínskou, která ho propojuje s centrem města. Z Jičínské je dobře dostupný lesopark Štěpánka, který je hlavní rekreační zónou města.

Potenciálem území je jeho umístění na kraji města u dálnice, blízkost zeleně a městské vybavenosti, možnost revitalizace brownfields.

Celková rozloha: 31 ha
Počet obyvatel: 2 200 ob.